Ostatní Články

Bílkoviny a aminokyseliny ve výživě ryb – Pet Novák

Význam bílkovin

Bílkoviny (proteiny) jsou nejvýznamnější složkou krmiv. V organismu ryb jsou zastoupeny nejvíce ve svalech a kostech, a také v jednotlivých orgánech, obvykle ve vazivové tkáni. Sacharidy, tuky i bílkoviny mohou sloužit v organismu jako zdroj energie. Bílkoviny jsou navíc nenahraditelné jako stavební složka tkáně a biochemický substrát. Význam bílkovin jako energetického substrátu je dán také zvýšenou schopností ryb přeměňovat bílkoviny na energii.

Barvení ryb karotenoidy – Petr Novák

Při zmínce o obsahu karotenoidů v krmivech nebo surovinách pro výrobu krmiv vždy vznikají dotazy, jak jich využít pro lepší barvu ryb, které suroviny jsou nejvhodnější pro toto použití, jak je používat, jaká jsou hygienická rizika a podobně. 

Proč řízená výživa akvarijních ryb? – Petr Novák

Akvaristika jako hobby je obvykle zálibou osob, které mají kladný vztah k přírodě a živým organismům a v tomto oboru se snaží rozšiřovat svoje vědomosti. Typická je například tvorba biotopních nádrží jako pokus přizpůsobit akvarijní prostředí přírodním podmínkám. Podobně se chovatelé akvarijních ryb někdy snaží řešit jejich výživu. Logicky potom akvarijní ryby krmí pouze živými krmivy, odpovídajícími jejich možnostem.

Anatomie trávicí a vylučovací soustavy ryb – Petr Novák

Popis trávicí soustavy je v tomto příspěvku koncipován tak, aby v případě, že bude v souvislosti s dalším textem v následujících článcích, se čtenář orientoval v problematice. Neřeší nepodstatné odlišnosti u některých čeledí ryb. Na následujícím obrázku je znázorněna základní vnitřní anatomie rybího těla (pokud má zájemce potřebu, vnější anatomii těla – názvy ploutví apod. – si může osvojit z přiložených odkazů na konci článku).

Huminové látky – abiotický vysoce aktivní materiál

Studie životně důležitých hnědých geopolymerů 

Prof. Dr. Christian Steinberg & Dr. Ralph Menzel 

  1. Ryby

Dva týdny stresu po odchytu do síťky

V první části naší série o huminových látkách v akváriích jsme uvedli, že vyvíjejí chemický stres, který však má pozitivní účinek, pokud není příliš silný. Tato zjištění byla získána zejména u hlístic Caenorhabditis elegans. Zvířata ošetřená huminovými látkami získávají vícenásobnou odolnost proti stresu, a díky tomu žijí déle, než jedinci, kteří tomuto stresu nebyli vystaveni. Viděli jsme také, že ryby se v tomto ohledu chovají jako červi, protože krátce žijící druh halančíků Nothobranchius furzeri reagoval na pobyt v roztoku humonivých látek také s prodloužením života. Kromě této studie ještě nejsou k dispozici srovnatelné, podrobné a specifické studie o mechanizmu životního cyklu s rybami. Nicméně s dnešními znalostmi lze naše starší studie ryb lépe interpretovat. Při časově náročném zkoumání mečovek, Xiphophorus helleri, jsme zjistili vývoj zřejmého (vícenásobného) odporu, a to vůči mechanickým spouštěčům. Během dvou týdnů byly mladé ryby vyloveny z akvárií pomocí sítěk a vloženy do akváriích s čerstvou vodou. Následný vývoj hmotnosti u zvířat u kontrolní skupiny téměř stagnoval, zatímco zvířata přelovená i do velmi nízkých koncentrací huminových látek se okamžitě zotavila, a pokračovala v růstu, jako by žádný stres neexistoval. Tento jev lze vysvětlit pouze skutečností, že mladé mečovky vyvinuly odolnost vůči komplexním stresorům prostřednictvím chemických stimulů zprostředkovaných huminovými látkami, tj. vícenásobnou odolností vůči stresu. Další studie s parametry biochemického stresu, jako je koncentrace kortizolu, nyní ukázala, že kapr, Cyprinus carpio, se může lépe vyrovnat s tepelným stresem, pokud jsou ve vodě přítomny huminové látky. Tento účinek snižující stres však nebyl pozorován u všech huminových látek. Stále ještě nevíme, zda stres potlačují stejné aktivní látky, které prodloužují život. Huminové látky mají také pozitivní vliv na individuální vývoj ryb. Testovali jsme to s oplozenými jikrami Danio rerio. Vzhledem k velké variabilitě v přežití jiker těchto ryb se nedosáhnou statisticky spolehlivých výsledků; existuje však tendence, že nízké koncentrace mají příznivý účinek, zatímco vysoké koncentrace jsou jasně toxické. Toxické účinky huminových přípravků byly také pozorovány na embryích Dánií a na rybách v australských řekách, když byly zjištěny vysoké koncentrace výluhů eukalyptu. Jako potvrzení výše uvedených výsledků s Danio rerio ve volné přírodě lze vyhodnotit výsledky z jezer kanadského štítu. Kanadští autoři zjistili, že úspěchy líhnutí a výskyt okouna žlutého, Perca flavescens, byly zvláště dobré, když koncentrace huminových látek v jezeře byly zvláště vysoké v důsledku těžby dřeva v povodí.