Odchov

Zřízení chovné nádrže
Jak je chov terčovců hezkým a uspokojujícím koníčkem, tak je zdařilý odchov těchto králů akvárií fascinující a vzrušující. Tyto pocity by měl každý akvarista zažít. Chovné akvárium se musí odlišovat od společného akvária. Požadavkům na odchov se musíme přizpůsobit. Výtěr a odchov v zařízeném společenském akváriu je sice možný, ale je spíš výjimkou. Ztratili byste mnoho mladých ryb v prvních týdnech jejich života.

Pro odchov terčovců je nutno zařídit speciální akvária. Nejvhodnější jsou akvária o rozměrech 50x50x50 cm s obsahem 125 litrů a které by měly být umístěny do výšky 70 cm.
V takových nádržích mají larvy terčovců lepší vazbu k rodičům. Akvária by měla být vybavena dobrým termostatovým topítkem, neboť konstantní teplota 30 stupňů je důležitá pro odchov. Teplota vody má vliv na dobu líhnutí larev. Pro filtraci jsou vhodné slabé molitanové filtry poháněné vzduchem. Tyto filtry nemohou nasát mladé. Musí být dostatek prostoru kolem celého filtru, neboť mladé ryby se rády natlačují mezi filtr a sklo a poté uhynou, neboť se již nemohou dostat zpět. Při použití jiných filtrovacích systémů, je nutno nasávací potrubí uzavřít, nejlépe molitanem, aby nemohly být mladé ryby a larvy nasáty. K vytření lze použít obrácené květináče nebo vytírací kužele.

Umění odchovu
Výběr ryb k rozmnožování
Na počátku každého pokusu o odchov musí být proveden výběr chovných ryb. Není jednoduché dát dohromady správný pár. V obchodě lze velmi vzácně koupit pravý, harmonický pár. Který chovatel by rád takový pár prodával?
Terčovci, kteří mají odchovat mladé, se musí dobře snášet. Když dochází k roztržkám, končí to sežráním jiker nebo larev. Tak může skončit pokus o odchov. Terčovci tvoří, jak to většinou bývá u velkých cichlid, pravé páry, které spolu vydrží po celý život. Protože larvy terčovců se od prvního dne živí kožním výměškem rodičů, lze odchov docílit pouze s dobře harmonizujícím párem.
Jak člověk přijde k dobrému chovnému páru? Protože, jak již bylo řečeno, takový pár nelze koupit, musíme si ho sestavit sami. Nejlépe když hejno mladých ryb necháme pohromadě a vyčkáme, až se z nich páry utvoří. Různé druhy terčovců lze mezi sebou křížit. Jestli výsledek bude uspokojující, je otázkou. Často se stává, že se pár, který se sestaví, nechá za každou cenu vytřít, bez ohledu na druh a barvu. Tak dochází k barevným variantám, které lze pouze odmítnout. Je proto nutné u chovných párů hledět nejen na barvu ale i na tvar. Pouze dlouhodobým přísným výběrem lze dosáhnout odchovy se stabilními barvami a tvary.
Rozeznat pohlavní rozdíly u terčovců je velmi těžké. Nejlépe se to pozná při tření. Samec má špičatější kladélko, samičí je kulatější a širší. Když je několik ryb pohromadě v akváriu a vytvoří se pár, ten se pak oddělí od hejna, začne bránit své teritorium a vytře se. Již několik dní před vytřením se ukáže na okrajích ploutví tmavá barva. U některých ryb je okraj až černý. Z devíti pruhů vystoupí čtyři až pět silněji na povrch. Tyto projevy se od ryby k rybě liší, ale vždy ukazují, že ryby jsou připraveny ke tření.

Příprava chovného akvária
O zařízení chovné nádrže bylo již psáno. Když stojí několik akvárií vedle sebe, je výhodné, aby se páry viděly. Pohled na „nepřítele“ často zabraňuje pozření vlastních jiker. Vytírající se pár má na dohled nepřítele, před kterým musí své jikry chránit. Když se larvy rozplavují, je možno průhled zakrýt kusem kartonu. Tak má pár více klidu na svoje mladé. Při chránění jiker by se měl pár střídat. Jeden rodič hlídá jikry a druhý se stará o již vylíhlé larvy. Při odchovu by se měly oba rodiče střídavě nabízet ke krmení.

Voda ve vytírací nádrži
Chovatelé, kteří chtějí docílit odchovu, se musí stát znalci chemismu vody. Příprava vody je tím kouzelným slůvkem pro zdařilý odchov terčovců. Terčovci pocházejí z vody, která má malou vodivost. Toto je důležitým faktorem pro odchov v zajetí. V každé vodě se nacházejí soli, které vedou elektrický proud. Čím je koncentrace iontů ve vodě vyšší,tím vyšší je její vodivost. Vodivost se měří v mikrosiemens. Jako základní pravidlo lze vzít, že 30 mikrosiemens se rovná jednomu stupni německé tvrdosti vody (dH). V domovských vodách se neměří uhličitanová tvrdost a vodivost se pohybuje kolem 10 mikrosiemens. V akváriu by voda s jedním stupněm německé tvrdosti a vodivostí 30 mikrosiemens reagovala velmi nestabilně, hodnota pH by velmi rychle klesla. Proto se terčovci odchovávají v tvrdší vodě s vodivostí od 100 do 200 mikrosiemens. Voda pro odchov by měla mít vodivost pod 200 mikrosiemens, aby byl zaručen optimální vývoj výtěru. Když akvarista bydlí v oblasti s tvrdou vodou, nemusí se svého snu o odchovu terčovců vzdávat. Musí si vhodnou vodu pro odchov upravit. Úprava vody se provádí iontoměniči. V zahraničí lze takové systémy různých velikostí zakoupit. Takové systémy lze zakoupit i pro snížení uhličitanové tvrdosti. Dále se pro úpravu vody používají zařízení na reverzní osmózu. U tohoto způsobu dochází k protlačování vody skrze membránu s mikroskopickými otvory, které zabraňují proniknutí částic solí a jiných minerálů a chemických látek. Ohledně těchto systémů na úpravu vody by zájemce měl sáhnout po odborné literatuře.

Snížení bakterií v akváriu
Při chovu terčovců je nutné snížení počtu bakterií a choroboplodných zárodků ve vodě. Částečně jsou bakterie nutné ke stabilizaci prostředí v akváriu, na druhé straně mohou napadnout jikry a usmrtit je. K desinfekci lze použít několik způsobů. Používají se různé chemikálie, UV zářiče, ozonizátory a výtažky z rašeliny. Při aplikaci je nutno brát ohled na to, v jakém stádiu se nachází líhnutí larev. Mnohé chemikálie mohou poškodit jikry nebo larvy nebo mohou zabránit vytvoření kožního sekretu u rodičů.

Přípravy k vytření
(na obrázcích vidíte dokumentaci vývoje od vytření až do stárí několika měsíců)
Poté co se pár najde, dojde časem k výtěru. Ale může to chvíli trvat, než k tomu dojde. V tomto bodě musí mít chovatel trpělivost. Ryby budou na sebe najíždět, lehce se pošťuchovat ale nedojde ke zranění. Změní se jejich barva. Zadní část hlavy ztmavne. Na ploutvích se objeví tmavé fleky. Špička ocasu a hlava mohou být výrazně světlejší. Každá ryba však reaguje trochu jinak. Ale pokaždé jsou zadní čtyři nebo pět pruhů jasně tmavěji vybarveny, jasné znamení pro připravenost ryb k vytření. Terčovci stojí vedle sebe v akváriu a začnou se cukat. Pravé vlny probíhají rybou.

Když toto začne, zanedlouho se ryby vytřou. Jako další začne čištění místa, na které budou nakladeny jikry, např. na vytírací keramický kužel nebo obrácený květináč. Terčovec toto dělá velmi důkladně a může to trvat i několik hodin. V této době samička vysune své kladélko, ale ke kladení jiker může dojít až příští den. Teď lze i bezpečně rozeznat pohlaví ryb.Samička se rozhodne „vzít míru“ propluje několikrát kolem kužele. Teď je důležité samečka již nevyrušovat. Samec, který je vyrušen, již nakladené jikry nemusí oplodnit. Když samička začne klást jikry na kužel, musí sameček naplouvat na kužel a oplodňovat jikry Harmonické páry toto dělají střídavě. Samičky kladou řadu jiker za řadou. Najednou
naklade asi 150 až 250 jiker. U mladých samiček není množství menší než 100 jiker žádnou výjimkou, ale množství se věkem zvýší. Samotný výtěr trvá asi hodinu. Po nakladení jiker je rodiče střídavě ovívají. Během asi padesát hodin trvajícím lihnutí larev lze rodiče krmit, nejlépe častěji v malých dávkách. Zpočátku tmavé jikry dostanou tmavé body a za dva dny lze vidět oči larev. Nejdříve se z jikry vyklube ocas a mrská se. Toto období u kužele trvá dalších padesát až šedesát hodin. Pak začnou první larvy utíkat. Rodiče je hlídají a malé utečence sesbírají do tlamy aby je „plivly“ zpět. Toto sbírání často vzbuzuje dojem, že rodiče své larvy požírají. Když se larvy rozplavou, je důležité, aby plavaly k rodičům a začaly se krmit kožním výměškem. Kdyby se toto nestalo, larvy by během několika málo hodin uhynuly. Kožní výměšek obsahuje důležité bakterie,
které vytvářejí zdravou střevní flóru u mladých ryb. Bez tohoto výměšku by chyběly rybám důležité předpoklady k pozdějšímu životu. Tento výměšek by larvy měly zkrmovat minimálně čtyři až šest dní. Během prvního týdne po líhnutí by se neměla měnit voda v nádrži. Časem by se mělo započít s přikrmováním mladých artemiemi. Zpočátku na krmení mladé ryby neopouštějí tělo rodičů a tak je nutno artemie stříknout do jejich blízkosti. Po několika dnech mláďata začnou opouštět tělo rodiče aby sami „ulovily“ artemie. Mláďata lze oddělit od rodičů tak po čtyřech týdnech a přemístit do velké nádrže, kde lépe porostou.

Požírání jiker
Dost často terčovci pozřou svoje jikry. Do dnešního dne není vědecky toto chování vysvětleno. K ochraně jiker se používá drátěný koš, který je navlečen přes kužel a jehož drát je od jiker asi 1 cm vzdálen. Před rozplaváním je nutno drát odstranit. V tomto stádiu rodiče své mladé již nepožírají.

Krmení mladých rybek
Prvním přídavným krmivem jsou žábronožky solné – Artemia salina. Dalším dobrým krmivem je Tetra Discusfutter a jiné krmiva značkových výrobců jako je Sera, JBL a pod.. Když se rozmělní, je mláďaty dobře přijímáno. Též cyclopy jsou dobrým přírodním krmivem. Důležité u tohoto krmiva je, aby pocházely z bezrybných a nezatížených vod. Každému krmení musí následovat odsání zbytků potravy, aby nedošlo k výraznému zhoršení kvality vody, a aby nevznikly ze zbytků bakterie ohrožující zdraví a život ryb.